Pomozte jim říkat: I WILL HELP YOU

Kdo vás naposledy inspiroval natolik, že vás to prostě nenechalo chladnými? Mě jedna moje lektorka v langonu, a proto jsem se rozhodla se o tuhle osobní zkušenost s vámi podělit. Nepovím vám hned, jak že mě to inspirovala, na to si budete muset chvíli počkat. Místo toho se vás teď na něco zeptám. Když se vás studenti na hodinách angličtiny zeptají, proč se mají vlastně učit angličtinu, k čemu jim to je, co jim odpovíte? Budu hádat, určitě najdete spoustu důvodů, proč je to pro ně dobrý, s některými vám určitě pomůžou sami studenti, tak třeba:

• Protože se pak snáz domluvíte v cizí zemi.
• Cestování pro vás bude díky znalosti angličtiny mnohem snazší.
• Anglicky se navíc domluvíte skoro všude.
• Budete rozumět textům písniček, které si o přestávkách tak rádi pouštíte.
• Nebudete muset stahovat titulky k cizím filmům.
• Budete moct pracovat se zdroji, které jsou dnes zatím dostupné jen v angličtině.
• Pokud budete na velmi dobré úrovni, umožní vám to třeba i studium v zahraničí.
• V budoucnu budete snáz hledat zaměstnání.

A tak dále a tak dále, určitě najdete ještě celou řadu dalších, že mám pravdu?

No a pak přijde někdo, to je ta lektorka a napíše, že jazyky můžou i POMÁHAT! Co na to říkáte? Já si v první chvíli řekla, že na tom něco bude, ale nijak zvlášť jsem to nezkoumala. O několik dní později se mi stalo tohle:

Byla jsem v jednom obchoďáku v Budějovicích. Manžel zůstal se synem doma, takže jsem si užívala chvilku sama pro sebe. Procházela jsem obchůdky, obdivovala výlohy a ani vám nevím, co mi v tu chvíli bylo milejší, jestli to, že si můžu udělat radost a něco hezkého si pořídit, nebo že jsem na chvíli pryč od každodenních starostí, mám prázdnou hlavu a užívám si toho času jen a jen pro sebe.

Jakmile jsem se probrala z euforie, vzpomněla jsem si, že bych mohla udělat radost i synkovi a zamířila jsem do drogérie pro jeho oblíbené dobroty. Když už jsem byla skoro na odchodu a sbírala jsem všechno zboží do tašky, zaslechla jsem zpovzdálí, jak se někdo na něco prosebně ptá prodavačky.

Pán mluvil anglicky. Protože jsem ženská zvědavá, sledovala jsem s velkým zájmem reakci prodavačky. Určitě za tím byly i profesní důvody, to jistě chápete! :-D Říká se, že je to s úrovní angličtiny lepší a lepší, spousta lidí dnes chodí do jazykových kurzů, tak jsem prostě a jednoduše chtěla vědět, co a jak.  Víte co se stalo? Ta paní prodavačka jen nesouhlasně kývla hlavou, neřekla ani slovo a na pána už se ani nepodívala. V tu chvíli jsem na ni byla naštvaná, zlobila jsem se na ni.

You are always responsible of how you act, no matter how you feel. Remember that.

 

Chvíli jsem se ještě vzpamatovávala  z její reakce a pak mě napadlo, že bych třeba mohla pomoct já. No, řeknu vám, tenhle pocit byl pro mě velkým osobním vítězstvím, protože kdybyste mě k něčemu takovému před 10 lety vybídli, raději bych řekla, že anglicky nemluvím a se sklopenou hlavou utekla. Takový jsem to měla tenkrát blok. To jen k tomu vítězství.

Vzpamatovala jsem a utíkala jsem pánovi naproti. Ten chudák zmateně bloudil regály, očividně byl ztracený. Zastavila jsem ho a zeptala se ho, jestli mu můžu nějak pomoct. Zjistila jsem, že nutně sháněl dětskou láhev na mlíko. Tenhle regál jsem důvěrně znala, takže jsem přesně věděla, kam ho vést. Asi tušíte, jak moc mi v tu chvíli byl vděčný. Asi třikrát po sobě mi poděkoval.

Vycházela jsem vítězně z obchodu, když v tu chvíli mě někdo poklepal na rameno. Kdopak myslíte, že to byl? Byla to ta, v mých očích nafrněná a neochotná, prodavačka. Podívala se na mě a s tak vděčným úsměvem mi moc děkovala, že jsem pánovi pomohla. Pak jsem to celé pochopila. Bylo ji trapné, že nemůže pomoct a že nerozumí, a to asi tak moc, že pána raději ignorovala. Teprve pak jsem to celé pochopila. Pomohla jsem vlastně dvěma lidem.

Byly to pěkně dvě mouchy jednou ranou! Tady mi došlo, že ten jeden bod, který lektorka ve svém článku zmínila, je tak zásadní a důležitý. Neděje se to sice každý den, ale ten pocit stojí za to. Je to vítězný pocit, a komu z nás se takový pocit nezamlouvá?

__________________________________________________

Víte, pro kolik mých studentů je nepředstavitelné popsat cizinci třeba cestu na nádraží? Ne že by nechtěli, jen prostě neví jak na to, jsou nervózní a nevěří si. A když tohle pak pokoří, vypráví mi své první úspěšné pokusy a to byste koukali, jak se přitom usmívají. Taky konečně mohli pomoct a mají z toho velikou radost.

We can‘t help everyone, but everyone can help someone.

Ronald Regan

Tak až budete příště vysvětlovat studentům, proč by se měli učit jazyky, zkuste zmínit i to, že jazyky pomáhají. Třeba k tomu dokonce máte svůj vlastní příběh. Pak těch pomocných rukou a třeba i ochotných prodavaček bude víc.

I will help you.

A jako bonus se vašich studentů můžete zeptat, co že se to v angličtině používá, když chceme někomu nabídnout pomoc?  A kdyby si nebyli jistí, zkuste se jich dál zeptat:

„Tak schválně going to nebo will?“

To si pak určitě budou pamatovat mnohem snáz, než kdybyste jim to jen napsali na tabuli s poznámkou: will – nabídka pomoci. Mám pro vás i další tipy a návody na to, jak s angličtinou pracovat trošku jinak než jsme my i naši studenti zvyklí.

Napadají vás další důvody, proč se učit anglicky? Co říkáte vy vašim studentům? Napište mi do komentářů, už se moc těším na vaše postřehy!